Nahu

Konrád se skláněl nad bezvládným Kalamem a u krku mu držel jeden ze svých nožů. Nahu se nepatrně pohnula kupředu, ale ještěr si toho všiml a jen významně zavrtěl hlavou.
"Říkám vám pravdu," pokračoval Whiskeyjack a zachmuřeně pozoroval dvojici před sebou. "Možná je těžké tomu uvěřit, ale nejsme vaši nepřátelé."
Nedalo se odhadnout, co si Konrád myslí, ale ve tváři Khaelase četli pochybnosti. Nevěří jim. Nahu by se nejraději ještě o trochu přiblížila, ale nemohla, Konrád ji pořád bedlivě pozoroval.
"Možná se jen snažíš dostat odsud tohohle vraha," kývl Khaelas směrem ke Kalamovi. "Jak nám dokážeš, že si nevymýšlíš?"
"Kalam má na hrudi tetování. Mají ho všichni v odboji. Ale to pro vás nemusí nic znamenat. Nemohu vám v tuto chvíli nic dokázat. Ale jen díky němu zemřel Spár v Halabu. Přemýšlejte. Vystavuji se velikému nebezpečí, když tady s vámi o tom mluvím. Kdyby se to dozvěděla Laseen…"
"Laseen?"
"Představená všech Spárů. Kalam a další se snaží oslabit její moc."
"Nám ale na cirrodilské říši nezáleží. Ani na vašich mocenských hrátkách. Vy jste z Cirrodilu, takže jste nepřátelé," řekl Konrád potichu.
"Nechte nás chvíli přemýšlet. Za chvíli vám řekneme, jak jsme se rozhodli," vyslal elf varovný pohled směrem ke svému příteli.
Whiskeyjack váhavě přikývl. "Jsme ve vašich rukou. Počkáme nahoře ve svatyni." Pokynul Nahu, aby ho následovala.
Ta se chvíli ani nepohnula. To poslední, co chtěla, bylo nechat tu dvojici se zraněným Stínem osamotě. Její nadřízený jí ale nedal moc na vybranou. Neochotně vycouvala za ním z krypty.


cathedral___crypt_by_kaylalily-d34nj36.png

Ti dva byli pryč. Prostě odešli. Whiskeyjack je nechal jít.
Kalam je mrtvý.
Nechali jeho tělo tam, kde ho zabili. Nemohl se jim nijak bránit.
Takže tak se rozhodli.
Nahu klečela nad vychládajícím tělem a nějak tomu nemohla úplně uvěřit. Muž vedle ní zachmuřeně mlčel a cosi čmáral na kus papíru. Dívka se Kalama opatrně dotkla, ale aura, která ho vždycky obklopovala, dokonce i v nejtěžších chvílích, byla pryč. A on jako by se zmenšil. Cítila v sobě podivnou prázdnotu. Nespravedlnost. Nevěděla to. Nemohla to vědět. Nemohla tomu zabránit. Nespravedlnost.
Jeden pevný bod jejího života zmizel. Rodilo se nové, plamenné, pomstychtivé světélko.
Ne, to se nedá pochopit, tomu se nedá bránit.
"Potřebuji, abys ty muže vyhledala," řekl její společník, když dopsal. Podal jí list. "A tohle jim předej."
Pohlédla na něj. "Cože?" věděla přesně, že až je najde, tak předávání vzkazu určitě nebude patřit mezi činnosti, které jim provede.
Whiskeyjack pokračoval: "Jsou z nějakého důvodu důležití. Kvůli Renele nebo Chromému bohu. Musí se setkat s Caladanem Chmurem."
"Cože?" Nahu pořád nerozuměla tomu, co jí říká.
"Dovedeš je k němu. Budou potřebovat průvodce." Zvedl ruku. "Nepřerušuj mě. Tohle nás oba přesahuje. A je to rozkaz. Najdeš je, dáš jim vzkaz a pomůžeš jim najít Caladana. Je to jasné?" Jeho hlas zněl věcně a neosobně. "Možná teď chvíli potrvá, než se setkáme znovu, možná se už nesetkáme nikdy. Jestli chceš pokračovat v tom, co započal Kalam, tak uděláš, co ti říkám."
Nahu na něj beze slova civěla a v hlavě se jí otevíraly nové významy slova "nespravedlnost". Pomalu převzala složený papír. Jestli svět před chvílí nedával smysl, pak teď to byl učiněný chaos.
Vstala. "Jak říkáš," zašeptala a kývla, že svůj úkol přijímá. Některé věci ji přesahovaly tak moc, že bylo lepší o nich nepřemýšlet. Přesto se jich nemohla zbavit. První kroky byly nejtěžší.
"Vyřiď mé pozdravy ostatním," řekla, než vyšla ze dveří.
Ohnice byla daleko. Dokonce i v jejím vlastním chrámu.


Stáli u portálu. Byli tam i Caladan i Whiskeyjack.
"Proč jde s námi i ona?" zeptal se Khaelas kdo ví po kolikáté.
"Protože jí bude potřeba," řekl Whiskeyjack.
Nahu se podívala na dvojici, kterou doprovázela, a z jejího pohledu bylo jasně patrné, co si o nich myslí. A nebylo to nic pěkného.
"Jestli se to pokazí, může za to ona," neodpustil si elf ponuře. "A - já jsem to říkal," doplnil, když se Chodba naplno otevřela.
Nahu se jen ušklíbla a vykročila jako první.


Chrám to byl obrovský. Bylo obtížné dohlédnout k jeho věžím, které se tyčily v mracích. Žádná lidská stavba nebyla tak nesmírná. Chrám Stínů.
Kolem něj probíhal lítý boj. Zuřiví ohaři bránily zdi Chrámu před hordami zlodějů, vrahů, asasínů a zabijáků všech ras a národů. Krvavé běsnění zřejmě již nějakou dobu probíhalo, všude se válela těla nebo jejich kusy. Přízračná šedivost celého místa jako by syrovost smrti ještě více podtrhovala.

bloody_mind_by_niinalaaksonen-d3457km.png

Boj byl jediným náznakem života v tomto pustém městě.
"Dovnitř," řekl Konrád. "Pokud tu Kalam někde je, pak to bude tam."
Khaelas, který dosud spěchal, se na chvíli zarazil. "Vidím jen jeden vstupní portál. Hlídají ho tamti dva velcí psi."
"Pustí nás?"
"Vážně nevím. Nejsem si jist, jestli s námi Kalam chce mluvit."
Nahu vyšla z jednoho domu. "Prázdné," konstatovala zjevný fakt. "Žádný vhodný sklep spojený s chodbou vedoucí pod chrám."
"Samozřejmě," odtušil Konrád. "Takže se probijeme."
Khaelas se rozešel k bojujícímu davu, v ruce svoji zbraň.
Lidé si ho ale nevšímali, jako by ho neviděli. Trojice za chvíli procházela bojovou vřavou, aniž by se musela bránit stovkám mužů a žen.
Co platilo o lidech, neplatilo o ohařích. Brzy si jich dva povšimli a vydali se jim v ústrety.


Unless otherwise stated, the content of this page is licensed under Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License